Vertikální členění atmosféry

Jednou z klíčových charakteristik atmosféry je její horizontální struktura, která se rozděluje do vrstev na základě různých hledisek. Tento článek se zaměřuje na popis a vysvětlení těchto horizontálních vrstev, které jsou klíčové pro pochopení a fungování naší atmosféry. Od povrchu Země až po okraj vesmíru, každá vrstva má své specifické charakteristiky a důležitou roli v ochraně života na naší planetě.

Zemská atmosféra se rozděluje do horizontálních vrstev podle různých hledisek:

Podle průběhu teploty vzduchu s nadmořskou výškou

Patří mezi nejznámější členění atmosféry země.

• Troposféra (0-20 km) je v polárních oblastech vlivem zemské rotace zploštělá. Obsahuje prakticky všechnu atmosférickou vodu a probíhá v ní většina povětrnostních procesů a dějů – počasí. Teplota s výškou klesá o přibližně 0,65°C/100m.
• Stratosféra (20-50 km) - teplota se s výškou krom horní části, kde stoupá o 0,3°C/100m, prakticky nemění.
• Mezosféra (50-85 km) se vyznačuje silným poklesem teploty vzduchu s přibývající výškou – v horní části dosahuje teplota až -100°C.
• Termosféra (85-690 km) - teplota vlivem pohlcování slunečního záření atomy a molekulami plynů dosahuje až stovek °C. Vzhledem k nepatrné hustotě vzduchu však tuto teplotu nelze měřit běžnými metodami.
• Exosféra (od 690 km) - vnější vrstva atmosféry, ze které lehké plyny unikají do okolního meziplanetárního prostoru. Přechod mezi exosférou a meziplanetárním prostorem je velice plynulý, proto se neurčuje vrchní hranice.

Obr.: Členění atmosféry podle průběhu teploty s výškou.

Podle chemického složení vzduchu

• Homosféra – vrstva atmosféry, v níž se složení vzduchu v důsledku jeho intenzivního vertikálního promíchávání s přibývající výškou prakticky nemění.
• Heterosféra – intenzita vertikálního promíchávání vzduchu slábne a s přibývající výškou ubývá těžších plynů.

Podle koncentrace atmosférických iontů a volných elektronů:

• Neutrosféra (0-65km) je vrstva s minimálním výskytem iontů a volných elektronů.
• Ionosféra je množství atmosférických vrstev a velkou koncentrací iontů a volných elektronů, které se projevují odrážením některých frekvencí rádiových vln.

Podle ovlivnění spodních vrstev atmosféry zemským povrchem:

• Mezní vrstva atmosféry (do výšky 0,1-2 km), zde je průběh meteorologických prvků ovlivněn třením proudícího vzduchu o zemský povrch.
• Volná atmosféra – vliv tření o zemský povrch je zanedbatelný.